Jsme lhostejní sami k sobě

24. 02. 2015 12:07:29
Tak jak jsme nyní lhostejní k situaci na Ukrajině my, tak jednou budou obyvatelé západních zemí lhostejní k nám.

Teď je to vlastně jedinečná situace. Prožíváme pocity, které mají obyvatelé, když je válka někde daleko a zároveň pocity, které budou nebo snad nebudou mít obyvatelé západněji položených států poté, až na naše dveře zaklepou Rusové hlavněmi svých tanků. Říkáme si o Ukrajině: „Nás se to netýká, vždyť s námi ani nemá společné hranice. Je to někde daleko na východě. Rusové už tam beztak byli a nějací tam žijí doteď, tak proč by se to vlastně nemohlo připojit k Rusku?“ Není ani jedna věta z toho, která by se nedala použít o České republice.

Úplně stejné pocity měli Západoevropané už v roce 1938 i 1968, takže si to teď poprvé za posledních osmdesát let můžeme vyzkoušet z druhé strany. Je to docela příjemný pocit říkat si – nás se to netýká, maximálně v našich městech přibude pár Ukrajinců. Jsou před námi ještě jiné státy, navíc jsme v NATO. Z historické zkušenosti ovšem víme, že když na věc přijde, tak spojenecká smlouva zůstává jenom papírem nebo vás dokonce spojenecké státy obsadí. Díky lhostejnosti západních politiků radikálně a účinně řešit situaci obsadil Hitler během roku a půl tři sousední státy s více než padesáti miliony obyvatel.

Možná, že dříve ještě za první republiky a dál až do středověku, nebyli lidé tak lhostejní. Minimálně od normalizace však sedí v pohodlí svých domovů u televize a o okolní svět blízký i vzdálený ztrácí zájem. Na jednu stranu je fakt, že lidé v dnešním světě a při konzumním stylu života mají dost svých starostí, víceméně musí neustále vydělávat – na nové LCD televize, chytré mobily a tablety, aby pak prostřednictvím nich viděli, co se děje na Ukrajině. Mimochodem Ukrajina má skoro padesát milionů obyvatel, nebo spíš mívala. A ještě jedna historická zkušenost, která se týká sankcí proti Rusku – válku nevedou státy, které jsou na tom ekonomicky dobře, ale naopak prožívají recesi. Druhou podmínkou je velká armáda, o té se ale zrovna v tomto případě nedá pochybovat.

Autor: Pavel Oškrkaný | úterý 24.2.2015 12:07 | karma článku: 18.09 | přečteno: 1029x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Pavel Bacík

Být či nebýt šťastný?

To je to, oč tu běží? Kde je zakopaný pes v této otázce? Je štěstí jen muška zlatá? A přemýšleli jste, jak ji chytit?

22.9.2019 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Marek Trizuljak

Byla jednou jedna ''překrásná'' vojenská přehlídka

A právě dnes, 22. září 2019, je té "nebesky krásné" vojenské přehlídky osmdesáté výročí. Není nad příkladné bratrství ve zbrani.

22.9.2019 v 13:01 | Karma článku: 11.07 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jan Dvořák

Spasí nás klimatické pátky s Grétami? Nebo už je pozdě?

Ve vyspělých zemích se v pátek konaly manifestace za lepší ochranu klimatu. Do ulic už nevyšli pouze školáci a studenti, jako před létem, ale i senioři a zaměstnanci.

22.9.2019 v 9:05 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 247 | Diskuse

Tomáš Flaška

Eurosvazáci, udavačství, cenzura

To jsou běžné pojmy, které ve svých textech nejvíce používají zastánci té jediné správné východní pravdy. Cokoliv, co s tou jejich pravdou nesouzní, je jen indoktrinace z Bruselu.

22.9.2019 v 6:50 | Karma článku: 30.55 | Přečteno: 2165 |

Irena Aghová

O čem je také vzdělanost.

Vzdělanost je také cesta k porozumění událostem, které probíhají v našich každodenních situacích a ve schopnosti rozlišování u každého člověka, co je dobře a co špatně. To je důležitá otázka od nepaměti.

21.9.2019 v 17:00 | Karma článku: 6.12 | Přečteno: 256 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1182

Slamer, básník, žurnalista, historik žijící v současnosti. Šéfredaktor zpravodaje o slam poetry Slamoviny.cz

Najdete na iDNES.cz