Netykavkovy povídky: Předseda

Byl velmi ctižádostivý. Celý život toužil dosáhnout něčeho velkého jako třeba být ředitelem velké organizace, slavným vynálezcem nebo alespoň slavným politikem.

Do Prahy přišel z malého města. Nikdo z jeho známých nevěděl kdy přesně, ale muselo to být už před mnoha lety. Postupně v krátké době vystřídal několik zaměstnání, poté začal podnikat. Jeho první firma zkrachovala po roce, další tři po několika měsících. Pak se pár let protloukal, jak se dalo. Dělal všechna možná povolání, vystřídal několik partnerek a několik bytů. Ale nepřestával věřit a rozhodně nepřestával slibovat. Zaplacení nájemného, svou neskonalou lásku, stálé zaměstnání, do nějž má zítra nastoupit, nebo funkci ve své nové firmě kamarádům z hospody.

Moc dobře jsem znal ten typ lidí. Věděl jsem, čeho jsou schopni a ještě lépe čeho schopni nejsou, ačkoliv se snaží ze všech sil. Ale jeho den přišel. Stal se předsedou velké organizace s hlavním sídlem v Praze, která měla několik tisíc členů. Dokonce s ním udělala rozhovor i televize. Měl teď totiž velkou funkci. Stal se předsedou pražských bezdomovců.