Poutavý článek. Četl jsem jej se zájmem. Karma.

Velká nedělní mše v katolickém kostele. Bývala delší, slavnostnější a se svatým přijímáním. A chodily na ni hlavně i děti, aby nemusely v neděli tak brzy vstávat. Tak si to pamatuji z dětství.

Na ranní mši chodily často hospodyně, aby stačily uvařit sváteční oběd.

Prakticky každou neděli po té ranní mši k nám přišla některá z dědinských tetiček s prosbou: súsede, zapomněla sem kůpit kvasnice, nemožu dělat šišky (knedlíky). Tatínek sedl na kolo, zajel do obchodu, kde prodávala (kromě neděle) maminka a tetičce dovezl za dvacetník droždí. Ten obchod byla už hodně let Jednota, ale správný bývalý majitel koloniálu se nezapřel.

"Poradíme, posloužíme".

Vzpomínám s láskou.

Hrubá,ale může být také něco úplně jiného.Jsem pradědeček.Mému dědečkovi dali k narozeninám moji rodiče a jejich sourozenci nový oblek.Netrefili se z rozměry.Když jsme dědu po čase navštívili,tak si ztěžoval,že mu padají gatě a ani pásek je neudrží.Poradili mu,aby si pořídil šráky.Děda na to:když pudu na hrubú tak s těma gramlavýma pazůrama si ty šráky vzadu nerozepnu a pose....si je.Zde mu již slušná slova došla.